Last Updated on 2026-07-01 by Marie Kumstátová

Představte si dovolenou, během které ráno snídáte cappuccino pod středověkými arkádami v Boloni, odpoledne stojíte na hradbách San Marina s výhledem na Apeniny a za pár dní popíjíte sklenku chianti mezi toskánskými vinicemi. O několik dnů později obdivujete renesanční Florencii, ochutnáváte pravý parmezán v Parmě a večer se procházíte po promenádě u Lago di Garda.

Přesně takový může být roadtrip po Itálii.

Na rozdíl od klasické dovolené na jednom místě vám cesta autem umožní poznat několik zcela odlišných regionů během jediné dovolené. Každý z nich má vlastní atmosféru, kuchyni i historii. Emilia-Romagna voní čerstvými těstovinami a parmezánem, Toskánsko láká zvlněnou krajinou s vinicemi a cypřišovými alejemi, zatímco okolí Lago di Garda připomíná spíš alpské městečko než typickou středomořskou destinaci.

Právě rozmanitost je podle mě tím největším důvodem, proč si podobný okruh naplánovat.

Při přípravě tohoto itineráře jsem vycházela z jednoduché myšlenky – ukázat během jedné cesty to nejlepší ze severní a střední Itálie, ale zároveň vás neunavit nekonečnými přejezdy. Místo honby za co největším počtem památek vás čekají kratší přesuny, dostatek času na objevování jednotlivých měst a prostor zastavit se i tam, kde většina turistů jen projede kolem.

V článku najdete tři hotové varianty roadtripu – na 7, 10 a 14 dní. Pokud máte jen týden dovolené, zaměříte se na největší lákadla. Desetidenní itinerář nabídne ideální rovnováhu mezi poznáváním a odpočinkem a čtrnáctidenní varianta přidá vinařské oblasti, méně známá historická městečka i čas na spontánní zastávky.

Nejde o seznam všech krásných míst v Itálii. Takový článek by neměl konec. Mým cílem bylo připravit trasu, kterou lze skutečně absolvovat, aniž byste měli pocit, že polovinu dovolené trávíte za volantem.

Co se v článku dozvíte

Naplánovat cestu po Itálii může být překvapivě složité. Vyplatí se přiletět do Boloně, nebo jet vlastním autem? Kolik stojí mýtné? Jak fungují zóny ZTL? Kterým městům věnovat celý den a která stačí projít během několika hodin?

Právě na tyto otázky článek odpovídá.

Najdete v něm:

• tři kompletní itineráře na 7, 10 a 14 dní,
• přehlednou mapu celé trasy,
• doporučené pořadí jednotlivých zastávek,
• orientační rozpočet pro pár i rodinu s dětmi,
• tipy na parkování a řízení v italských městech,
• doporučené restaurace a místní speciality,
• návrhy ubytování s dobrým poměrem ceny a kvality,
• nejčastější chyby, kterým je dobré se vyhnout.

Součástí článku jsou také praktické tipy, které vám mohou ušetřit čas i peníze – například kdy se vyplatí vyrazit na cestu, jak se vyhnout největším davům nebo proč není vždy nejlepší navštívit ta nejznámější místa uprostřed dne.

Pro koho je tento roadtrip ideální?

Tento itinerář ocení především cestovatelé, kteří chtějí během jedné dovolené poznat více než jedno město a nevadí jim každý druhý nebo třetí den změnit ubytování.

Nejlépe si ho užijí páry, které mají rády kombinaci historie, gastronomie a pohodového cestování autem. Skvěle ale funguje i pro rodiny s dětmi – zejména pokud zvolíte desetidenní nebo čtrnáctidenní variantu a jednotlivé přejezdy si rozložíte do více dní.

Naopak pokud plánujete především koupání u moře nebo vysokohorskou turistiku v Dolomitech, bude lepší zvolit jinou trasu nebo si tento okruh upravit. Na konci článku najdete několik tipů, jak itinerář prodloužit nebo naopak zkrátit podle vlastních představ.

Proč začít právě v Boloni?

Když se plánuje cesta po Itálii, většina lidí automaticky uvažuje o Miláně, Benátkách nebo Římě. Bologna přitom nabízí několik výhod, které z ní dělají ideální výchozí bod.

Především leží na strategickém místě. Odtud se snadno dostanete jak do Toskánska, tak směrem k Veroně nebo Lago di Garda. Díky tomu nemusíte první ani poslední den absolvovat několikahodinové přejezdy.

Dalším důvodem je výborné letecké spojení z České republiky. Pokud nechcete jet vlastním autem, můžete přiletět během necelých dvou hodin a vůz si půjčit přímo na letišti. Často tak získáte dva dny navíc, které byste jinak strávili cestou přes Rakousko.

A nakonec je tu samotná Bologna. Přestože bývá ve stínu známějších měst, rozhodně si zaslouží alespoň jeden celý den. Historické podloubí zapsané na seznamu UNESCO, živá atmosféra, nejstarší univerzita v Evropě a jedna z nejlepších kuchyní v celé Itálii představují ideální začátek celé cesty.

Pokud máte možnost, doporučuji přiletět už den předem. Druhý den ráno pak můžete bez spěchu vyrazit směrem k San Marinu a celý roadtrip začne mnohem příjemněji.

Jak dlouhý roadtrip po Itálii zvolit?

Jednou z nejčastějších otázek při plánování bývá, kolik dní si na podobnou cestu vyhradit. Odpověď závisí především na tom, jakým stylem cestujete. Někdo chce během dovolené vidět co nejvíce míst, jiný dává přednost pomalejšímu tempu a raději stráví dvě noci na jednom místě.

Právě proto jsem připravila tři varianty itineráře. Všechny vycházejí ze stejné trasy, liší se pouze počtem zastávek a časem, který na jednotlivých místech strávíte.

Roadtrip po Itálii na 7 dní

Týdenní varianta je ideální pro první seznámení se severní a střední Itálií nebo pro prodlouženou dovolenou. Program je sice svižnější, ale stále realistický a nebudete mít pocit, že celý den jen sedíte v autě.

Během sedmi dnů navštívíte:

• Bolognu
• San Marino
• Florencii
• Sienu
• San Gimignano
• Veronu

Vynecháte Parmu, Modenu, Luccu i Lago di Garda. Ne proto, že by za návštěvu nestály, ale proto, aby na hlavních zastávkách zůstal dostatek času.

Roadtrip po Itálii na 10 dní

Pokud bych měla doporučit jedinou variantu, byla by to právě tato.

Deset dní představuje ideální rovnováhu mezi poznáváním a odpočinkem. Nemusíte každý den spěchat, přesto stihnete navštívit všechna nejzajímavější místa na trase.

Kromě měst ze sedmidenní varianty přidáte také:

• Luccu,
• Parmu,
• Modenu,
• Lago di Garda.

Právě podle této varianty je sestavený celý itinerář v následujících kapitolách.

Roadtrip po Itálii na 14 dní

Dva týdny vám umožní cestovat mnohem volnějším tempem. Místo každodenního přesouvání si můžete dopřát dvě noci na jednom místě, zastavit se ve vinařství nebo odbočit do menších městeček, která se do kratšího itineráře nevejdou.

Pokud máte čtrnáct dní, doporučuji přidat:

• oblast Chianti,
• Val d’Orcia,
• Monteriggioni,
• Pisu,
• Sirmione,
• Malcesine,
• Limone sul Garda.

Právě tato místa bývají často tím, na co cestovatelé po návratu vzpomínají nejraději.

Přehled celé trasy

Na první pohled se může zdát, že zastávek je hodně. Ve skutečnosti ale většina přejezdů nepřesáhne dvě hodiny. Právě to byl jeden z hlavních cílů při sestavování itineráře – aby cesta nebyla únavná a zbylo dost času na samotné poznávání.

Kolik roadtrip po Itálii stojí?

Dobrou zprávou je, že podobný roadtrip nemusí být výrazně dražší než klasická dovolená u moře. Největší rozdíl bývá v tom, jak brzy rezervujete letenky, ubytování a pronájem auta.

Následující rozpočet vychází z běžných cen mimo hlavní letní prázdniny.

Celkově počítejte s orientační částkou:

• 45 000 až 70 000 Kč pro dvě osoby
• 70 000 až 110 000 Kč pro čtyřčlennou rodinu

Pokud pojedete mimo hlavní sezonu, můžete ušetřit i několik tisíc korun jen na ubytování a pronájmu auta.

Kdy je nejlepší vyrazit?

Itálie je krásná po celý rok, ale ne každé období je vhodné pro poznávací roadtrip.

Za nejlepší měsíce považuji květen, červen, září a první polovinu října. Počasí bývá stabilní, teploty příjemné a historická centra nejsou přeplněná.

Naopak červenec a srpen bývají velmi horké. Ve Florencii nebo Sieně není výjimkou více než 35 °C a kolem poledne bývá procházka historickým centrem spíše vyčerpávající než příjemná.

Pokud bych měla vybrat jediné období, zvolila bych druhou polovinu září. Vinice se začínají zbarvovat do podzimních odstínů, denní teploty jsou stále příjemné a ve většině měst už výrazně ubývá turistů.

Vyplatí se letět, nebo jet vlastním autem?

Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď.

Pokud cestujete ve dvou a bydlíte blízko Prahy nebo Brna, často vychází výhodněji přímý let do Boloně a půjčení auta na místě. Ušetříte přibližně dva dny cestování a několik set kilometrů.

Vlastní auto naopak dává větší smysl rodinám s dětmi nebo těm, kteří chtějí pokračovat dál například do Benátek, Dolomit nebo k moři.

Za mě bych doporučila jednoduché pravidlo:

• 7 až 10 dní → let do Boloně + půjčené auto
• 14 dní a více → vlastní automobil

V další kapitole se podíváme na půjčení auta, mýtné, zóny ZTL a další praktické informace, které se vyplatí znát ještě před odjezdem.

Půjčení auta v Itálii: na co si dát pozor

Pokud se rozhodnete přiletět do Boloně, čeká vás ještě jedno důležité rozhodnutí – výběr auta. Na první pohled to může vypadat jednoduše, ale právě při půjčení vozu dělají cestovatelé nejčastěji chyby.

Doporučuji rezervovat automobil co nejdříve, ideálně dva až tři měsíce před odjezdem. Rozdíly v cenách bývají překvapivě velké a stejné auto může stát při rezervaci na poslední chvíli i dvojnásobek.

Při výběru se neřiďte pouze nejnižší cenou. Vždy si zkontrolujte podmínky pojištění, výši spoluúčasti a pravidla pro vrácení vozu. Některé půjčovny mají velmi přísné podmínky nebo blokují na platební kartě vysokou kauci.

Na podobný roadtrip většině cestovatelů bohatě postačí menší vůz. Historická centra italských měst mají úzké uličky a parkovací místa bývají menší než jsme zvyklí z České republiky. Kompaktní automobil vám usnadní parkování i průjezd některými městy.

Pokud cestujete ve čtyřech a plánujete delší dovolenou, zvažte raději kombi nebo menší SUV. Budete mít více místa na zavazadla a cesta bude pohodlnější.

Jaké auto bych zvolila?

Na této trase vás nečeká žádný náročný terén ani horské průsmyky, proto není potřeba půjčovat velké SUV.

Za nejlepší volbu považuji:

Pokud plánujete pokračovat do Dolomit, může dávat větší vůz větší smysl. Pro tento itinerář ale není nezbytný.

Mýtné v Itálii

Italské dálnice jsou z větší části zpoplatněné. Funguje to ale jednoduše a není potřeba kupovat dálniční známku.

Při nájezdu na dálnici si vyzvednete lístek a při výjezdu zaplatíte podle ujeté vzdálenosti.

Platit lze:

• platební kartou,
• hotově,
• prostřednictvím systému Telepass.

Za celý desetidenní roadtrip počítejte přibližně s částkou 50 až 80 eur za mýtné. Přesná cena závisí na tom, jaké úseky využijete a zda budete podnikat další výlety mimo navrženou trasu.

Pokud pojedete vlastním autem z České republiky, nezapomeňte připočítat také rakouskou dálniční známku.

Co jsou zóny ZTL a proč mohou být drahou chybou

Jestli existuje jedna věc, kterou bych doporučila nepodcenit, pak jsou to právě zóny ZTL.

Zkratka znamená Zona a Traffico Limitato, tedy oblast s omezeným vjezdem. Najdete je ve většině historických center italských měst – například ve Florencii, Sieně, Boloni nebo Veroně.

Do těchto zón mohou vjíždět pouze vozidla s povolením. Vjezd kontrolují kamery a pokuta může přijít i několik měsíců po návratu domů.

Dobrou zprávou je, že většinu památek stejně pohodlně projdete pěšky. Mnohem jednodušší je zaparkovat na okraji centra a pokračovat pěšky nebo městskou dopravou.

Jak se pokutám vyhnout?

Držím se jednoduchého pravidla.

Pokud nemám jistotu, že mohu do historického centra vjet, raději tam nejedu.

Ve většině měst najdete záchytná parkoviště nebo parkovací domy v docházkové vzdálenosti od hlavních památek. Nejenže se vyhnete riziku pokuty, ale často také ušetříte čas hledáním volného místa.

Parkování v italských městech

Parkování bývá v historických centrech jednou z největších výzev.

Naštěstí většina turisticky oblíbených měst nabízí dobře značená parkoviště, odkud se během několika minut dostanete do centra pěšky.

Obecně platí několik jednoduchých pravidel.

Modré čáry označují placené parkování.

Bílé čáry většinou znamenají parkování zdarma, ale často jen pro místní nebo s časovým omezením.

Žluté čáry jsou vyhrazené a běžní návštěvníci zde parkovat nesmějí.

V jednotlivých kapitolách vždy doporučím konkrétní parkoviště, která se mi pro dané město zdají nejpraktičtější.

Jaké aplikace se před cestou vyplatí stáhnout

Dnešní roadtrip je díky mobilním aplikacím mnohem jednodušší než před několika lety.

Před odjezdem doporučuji připravit si:

• Google Maps s offline mapami,
• Waze pro aktuální dopravní informace,
• Google Překladač s offline italštinou,
• aplikaci vaší autopůjčovny, pokud ji nabízí.

Velmi užitečné je uložit si také adresy všech ubytování přímo do map ještě před odjezdem. V historických centrech nemusí být mobilní signál vždy stoprocentní.

Co si sbalit na roadtrip po Itálii

Na rozdíl od klasické dovolené u moře budete během roadtripu často měnit ubytování. Vyplatí se proto balit trochu jinak.

Místo jednoho velkého kufru bývá praktičtější kombinace menšího kufru a batohu s věcmi, které budete potřebovat během dne.

Do auta bych určitě přibalila také:

• nabíječku do auta,
• držák na telefon,
• sluneční brýle,
• láhev na vodu,
• lehkou mikinu (večery u Lago di Garda mohou být chladnější),
• hotovost na menší nákupy.

Nejčastější chyby při plánování roadtripu po Itálii

Během plánování podobné cesty se stále opakují stejné chyby. Vyhnout se jim přitom není vůbec složité.

Příliš mnoho zastávek

Největší chybou je snaha vidět během jedné dovolené úplně všechno.

Itálie si zaslouží pomalejší tempo. Místo deseti měst za týden je mnohem lepší poznat šest míst pořádně.

Podcenění rezervací

Ve Florencii nebo u Lago di Garda bývá během hlavní sezony ubytování vyprodané dlouho dopředu.

Pokud cestujete v červnu, červenci nebo srpnu, rezervujte hotely i auto co nejdříve.

Návštěva památek uprostřed dne

Největší davy bývají mezi jedenáctou a třetí hodinou odpoledne.

Pokud chcete krásné fotografie nebo klidnější atmosféru, vyplatí se vstát o něco dříve. Rozdíl bývá opravdu výrazný.

Příliš optimistický program

Nechte si prostor na neplánované zastávky.

Právě malé kavárny, vyhlídky nebo nenápadné vesničky bývají často tím, na co člověk po návratu vzpomíná nejraději.

Itinerář začíná

Teď, když máte naplánovanou trasu, orientační rozpočet i všechny praktické informace, je čas vyrazit na cestu.

První zastávkou bude Bologna – město, které mnoho turistů pouze mine cestou do Toskánska. Podle mě je to ale jedna z největších chyb. Právě tady totiž začíná pravá atmosféra Itálie.

Den 1: Bologna – gastronomické srdce Itálie a nejlepší začátek roadtripu

Mnoho cestovatelů bere Bolognu jen jako město, kam přiletí, půjčí si auto a co nejrychleji pokračují do Florencie nebo Toskánska. Upřímně si myslím, že je to škoda.

Bologna je jedním z těch měst, která si vás nezískají jedinou ikonickou památkou, ale celkovou atmosférou. Zatímco ve Florencii bývá i mimo hlavní sezonu plno turistů a v Benátkách často převažují jednodenní návštěvníci, Bologna působí mnohem autentičtěji. Historické centrum žije běžným životem, v kavárnách sedí studenti nejstarší evropské univerzity, pod podloubími posedávají místní a večer se ulice zaplní lidmi, kteří si přišli užít aperitivo.

Právě proto doporučuji věnovat Boloni alespoň jeden celý den. Je to ideální způsob, jak se naladit na italské tempo ještě předtím, než vyrazíte objevovat další města.

Kolik času si na Bolognu vyhradit?

Pro tento roadtrip počítám s jedním celým dnem a jednou nocí.

Pokud milujete gastronomii, muzea nebo chcete navštívit i okolí města, bez problémů zde můžete strávit dva až tři dny. Pro většinu cestovatelů ale jeden den představuje ideální kompromis.

Za mě: Raději bych přidala den navíc ve Florencii nebo u Lago di Garda než druhý den v Boloni.

Dopoledne: Piazza Maggiore a historické centrum

Poznávání začněte na Piazza Maggiore, které je už více než sedm století srdcem města.

Právě tady nejlépe pochopíte, proč je Bologna považována za jedno z nejkrásnějších historických měst severní Itálie. Náměstí obklopují elegantní paláce, podloubí a kavárny, kde se od rána scházejí místní. Nikam nespěchejte. Dejte si espresso, posaďte se na chvíli na lavičku a nechte město probudit.

Jen pár kroků odtud stojí monumentální bazilika San Petronio. Na první pohled vás možná překvapí její nedokončená fasáda. Právě díky ní ale patří mezi nejzajímavější kostely v Itálii. Interiér je obrovský a vstup do hlavní lodi je zdarma.

Pokud vás zajímá historie nebo architektura, určitě doporučuji nahlédnout dovnitř.

Praktické informace

Kolik času počítat: 1,5–2 hodiny

Vstupné: bazilika zdarma (některé části jsou zpoplatněné)

Nejlepší čas návštěvy: mezi 8. a 10. hodinou dopoledne

Quadrilatero – místo, kde poznáte pravou Bolognu

Jen několik desítek metrů od hlavního náměstí se nachází čtvrť Quadrilatero. Pokud bych měla vybrat jediné místo, které vystihuje atmosféru Boloně, bylo by to právě tady.

Úzké uličky lemují malé obchody s čerstvými těstovinami, sýry, uzeninami, vínem nebo olivovým olejem. Vzduch voní parmezánem, mortadelou a čerstvě upečeným pečivem.

Nemusíte nic kupovat. Stačí se jen pomalu procházet, pozorovat místní a občas nahlédnout do některého z rodinných obchodů.

Právě tady podle mě člověk nejlépe pochopí, proč je Bologna považována za gastronomickou metropoli Itálie.

Co v Boloni ochutnat?

Říká se, že do Boloně se nejezdí jen za památkami, ale hlavně za jídlem. A po návštěvě města pochopíte proč.

Pokud budete mít čas jen na jedno jídlo, doporučuji ochutnat některou z místních specialit.

Za mě rozhodně nevynechejte:

• tagliatelle al ragù,
• tortellini in brodo,
• lasagne verdi,
• mortadelu Bologna,
• Parmigiano Reggiano.

Naopak bych se vyhnula restauracím, které lákají na pizzu, carbonaru nebo dlouhé vícejazyčné jídelní lístky. Bologna má vlastní kuchyni a byla by škoda ji neochutnat.

Kam zajít na oběd?

V historickém centru najdete desítky výborných restaurací. Místo konkrétního seznamu mám jedno jednoduché doporučení.

Pokud je před restaurací dlouhá fronta turistů a jídelní lístek obsahuje fotografie jídel ve čtyřech jazycích, raději pokračujte dál.

Naopak podniky, kde sedí převážně Italové a nabídka je krátká, bývají zpravidla sázkou na jistotu.

V dalších letech se restaurace mohou měnit, ale toto pravidlo funguje překvapivě spolehlivě.

Odpoledne: symbol Boloně

Po obědě se vydejte k nejznámější dominantě města – dvojici šikmých věží Asinelli a Garisenda.

Kdysi podobných věží stálo v Boloni více než sto. Dodnes se jich dochovalo jen několik a právě Asinelli s Garisendou patří mezi nejznámější symboly města.

V současnosti může být přístup na věž omezen kvůli rekonstrukcím nebo bezpečnostním opatřením. Před návštěvou proto doporučuji ověřit aktuální informace.

I bez výstupu ale stojí toto místo za návštěvu.

Projděte se pod slavnými podloubími

Jednou z věcí, která dělá Bolognu výjimečnou, jsou podloubí.

Město jich nabízí téměř 62 kilometrů, z toho přibližně 40 kilometrů přímo v historickém centru. V roce 2021 byla jejich nejvýznamnější část zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Nejslavnější podloubí vede ke svatyni Madonna di San Luca.

Čeká vás více než tři kilometry dlouhá cesta tvořená 666 oblouky. Zní to náročně, ale ve skutečnosti jde o příjemnou procházku, kterou zvládne většina lidí.

Vyplatí se dojít až ke svatyni San Luca?

Za mě jednoznačně ano.

Pokud bych měla doporučit jediné místo s nejkrásnějším výhledem na Bolognu, byla by to právě San Luca.

Odtud uvidíte celé město jako na dlani. Za jasného počasí dohlédnete až k okolním kopcům a při západu slunce získává panorama nádherné teplé barvy.

Pokud nechcete absolvovat celou trasu pěšky, můžete využít turistický vláček nebo městský autobus.

Kde zaparkovat?

Pokud přijedete vlastním autem, doporučuji nechat vůz mimo historické centrum.

Dobrou volbou jsou parkovací domy v docházkové vzdálenosti od centra. Vyhnete se tak zónám ZTL i zbytečnému stresu z úzkých ulic.

Konkrétní parkoviště uvádím v samostatném článku o Boloni, kde najdete i aktuální ceny a mapu.

Kde se ubytovat?

Na jednu noc bych doporučila zůstat přímo v historickém centru nebo v jeho těsné blízkosti.

Ráno budete mít město téměř sami pro sebe a druhý den můžete pohodlně pokračovat směrem na San Marino.

Pokud hledáte nejlepší poměr ceny a kvality, vyplatí se rezervovat hotel alespoň dva až tři měsíce před cestou.

Můj tip

Pokud budete mít večer ještě energii, vraťte se na Piazza Maggiore.

Po setmění získává úplně jinou atmosféru než přes den. Turistů ubude, otevřou se bary a restaurace a celé centrum působí mnohem klidněji. Právě tehdy si podle mě Bologna získá většinu návštěvníků.

Přehled prvního dne

Po první noci v Itálii je čas vyrazit na první delší přejezd. Druhý den vás čeká jedno z nejzajímavějších míst celé cesty – San Marino, nejstarší republika na světě, která se rozkládá na vrcholu hory Monte Titano.

Den 2: San Marino – nejstarší republika světa s výhledy, na které se nezapomíná

Druhý den roadtripu vás čeká přibližně dvouhodinová cesta z Boloně do jednoho z nejzajímavějších států Evropy. Přestože má San Marino rozlohu pouhých 61 km², rozhodně nejde o zastávku, kterou by stálo za to odbýt během hodiny.

Historické centrum vystavěné na vrcholu hory Monte Titano patří mezi památky UNESCO a už samotná cesta vzhůru nabízí nádherné výhledy na okolní krajinu. Za jasného počasí je odtud vidět až k Jaderskému moři.

Mnoho turistů přijíždí do San Marina jen na několik hodin z nedalekého Rimini. Já bych ale doporučila přijet co nejdříve ráno. Nejen kvůli parkování, ale také proto, že si historické uličky užijete v mnohem klidnější atmosféře.

Kolik času si na San Marino vyhradit?

Na samotné historické centrum doporučuji vyhradit přibližně šest až osm hodin. To bohatě stačí na prohlídku hlavních památek, oběd i pohodovou procházku po hradbách.

Pokud vás lákají muzea nebo chcete absolvovat delší turistické trasy po hřebeni Monte Titano, můžete zde bez problémů strávit celý den.

Za mě: Jedna noc v San Marinu není nutná. Mnohem praktičtější je odpoledne pokračovat směrem k Florencii a přespat tam. Následující den budete mít více času na poznávání renesanční metropole.

Kde zaparkovat?

Řízení přímo historickým centrem není možné, proto je potřeba využít některé z veřejných parkovišť pod městem.

Nejčastěji doporučovaná jsou parkoviště označená čísly P1 až P10. Pokud přijedete dopoledne, velmi dobrou volbou bývá parkoviště P9 nebo P10, odkud se do centra dostanete lanovkou nebo krátkou procházkou.

V hlavní sezoně doporučuji přijet nejpozději kolem deváté hodiny. Později už bývají nejbližší parkoviště často zaplněná.

První zastávka: Piazza della Libertà

Jakmile projdete historickou branou, cesta vás dovede na Piazza della Libertà – hlavní náměstí San Marina.

Dominantou je Palazzo Pubblico, sídlo vlády republiky. Pokud budete mít štěstí, můžete zde vidět i slavnostní střídání stráží.

Náměstí není velké, ale právě odsud začíná většina procházek historickým centrem.

Doporučuji na chvíli posedět v některé z kaváren a vychutnat si první výhledy do okolní krajiny.

Tři věže – symbol San Marina

Kdybych měla vybrat jediné místo, kvůli kterému do San Marina přijet, byly by to tři středověké pevnosti rozeseté na vrcholcích Monte Titano.

Právě jejich silueta patří k nejznámějším symbolům celé země.

Guaita

První věž je zároveň nejstarší a nejnavštěvovanější.

Stojí na strmém skalním útesu a nabízí nádherné panoramatické výhledy. Uvnitř si můžete prohlédnout bývalé vězení i obranné hradby.

Pokud plánujete navštívit pouze jednu pevnost, doporučila bych právě Guaitu.

Cesta mezi věžemi

Jedním z nejhezčích zážitků v San Marinu není samotná návštěva pevností, ale cesta mezi nimi.

Úzká stezka vede po hřebeni hory a po celé délce nabízí výhledy na okolní kopce i pobřeží Jaderského moře.

Právě tady vzniká většina fotografií, které znáte z pohlednic.

Pokud máte rádi focení, doporučuji si na tuto část vyhradit více času.

Cesta není náročná

Přestože se pohybujete po horském hřebeni, většina trasy je dobře upravená a zvládnou ji i rodiny s dětmi.

Jen počítejte s tím, že historické centrum tvoří převážně dlažební kostky a místy poměrně prudká stoupání.

Pohodlné boty se proto rozhodně vyplatí.

Kde se dobře najíst?

San Marino není jen o památkách. Najdete zde také řadu příjemných restaurací s výhledem do okolní krajiny.

Místní kuchyně je velmi podobná té italské. Pokud si budete vybírat jen jedno jídlo, doporučuji ochutnat domácí těstoviny nebo některý z pokrmů s lanýži, které jsou v této oblasti velmi oblíbené.

Za mě se vyplatí vyhnout restauracím přímo na hlavním náměstí a popojít o několik uliček dál. Ceny bývají příznivější a atmosféra klidnější.

Co si v San Marinu koupit?

Město je známé množstvím obchodů se suvenýry.

Pokud si chcete odvézt něco typického, doporučuji zaměřit se spíše na místní speciality než na běžné turistické předměty.

Oblíbené jsou například:

• místní vína,
• olivový olej,
• keramika,
• tradiční sladkosti.

Můj tip

Nespěchejte.

Mnoho návštěvníků projde historické centrum za dvě hodiny a pokračuje dál.

Zkuste se na chvíli zastavit na některé z vyhlídek, dát si kávu nebo gelato a jen pozorovat okolní krajinu. Právě tyto okamžiky často patří k nejhezčím vzpomínkám z celé cesty.

Nejhezčí místo na fotografii

Pokud bych měla doporučit jediné místo na fotografování, byla by to stezka mezi první a druhou věží.

Právě odsud pořídíte ikonické snímky středověkých pevností na skalních útesech i výhledy směrem k Jaderskému moři.

Dopolední světlo bývá pro fotografování nejlepší.

Přehled druhého dne

Večer doporučuji přespat už ve Florencii. Ráno tak budete moci vyrazit do historického centra ještě před příjezdem největších davů turistů. Právě časné ráno je totiž nejlepší dobou, kdy poznat jedno z nejkrásnějších měst celé Itálie.

Den 3: Florencie – renesanční poklad, kterému se vyplatí vstát opravdu brzy

Po klidném dni v San Marinu přichází jedna z největších hvězd celého roadtripu. Florencie je město, které pravděpodobně není potřeba dlouze představovat. Právě tady se zrodila renesance, tvořili Michelangelo, Leonardo da Vinci i Botticelli a dodnes sem míří miliony návštěvníků z celého světa.

Možná právě proto bývá Florencie pro mnoho cestovatelů trochu zklamáním. Ne kvůli samotnému městu, ale kvůli davům turistů. Přitom stačí změnit pořadí návštěvy jednotlivých míst a zážitek může být úplně jiný.

Pokud bych měla dát jednu jedinou radu, zněla by jednoduše – vstaňte brzy.

Historické centrum mezi sedmou a devátou hodinou ranní má úplně jinou atmosféru než o dvě hodiny později. Ulice jsou klidné, kavárny se teprve otevírají a před nejznámějšími památkami ještě nestojí dlouhé fronty.

Kolik času si na Florencii vyhradit?

Florencie je jediné město na celé trase, kde bych bez váhání doporučila alespoň dvě noci.

Pokud máte pouze desetidenní itinerář, zvládnete hlavní památky během jednoho intenzivního dne. Jestli ale pojedete čtrnáctidenní variantu, určitě bych přidala ještě jeden den navíc.

Ve Florencii totiž nejde jen o památky. Velkou část jejího kouzla tvoří atmosféra úzkých uliček, malé kavárny, náměstí a chvíle, kdy nikam nemusíte spěchat.

Kde zaparkovat?

Do historického centra autem rozhodně nevjíždějte.

Florencie má rozsáhlé zóny ZTL, které jsou kontrolované kamerovým systémem. Pokuty za neoprávněný vjezd nejsou výjimkou a mohou dorazit až několik měsíců po návratu domů.

Pokud přijedete vlastním autem nebo si vůz půjčíte už v Boloni, doporučuji využít některé z parkovacích domů na okraji centra.

Hotel vždy vybírejte s možností parkování nebo si předem ověřte, jakým způsobem příjezd řeší.

Piazza del Duomo – srdce Florencie

První kroky povedou téměř každého návštěvníka na Piazza del Duomo.

Jakmile se mezi domy objeví monumentální katedrála Santa Maria del Fiore s ikonickou červenou kupolí, je snadné pochopit, proč patří mezi nejslavnější stavby světa.

Doporučuji obejít celé náměstí dokola. Každá strana nabízí trochu jiný pohled a množství detailů, kterých si na první pohled možná ani nevšimnete.

Vedle samotné katedrály stojí také Giottova zvonice a Baptisterium svatého Jana s proslulými bronzovými dveřmi.

Praktické informace

Kolik času počítat: 1,5 až 2 hodiny

Nejlepší čas návštěvy: před 9. hodinou

Vyplatí se rezervace? Ano, pokud plánujete výstup na kupoli nebo návštěvu všech částí komplexu.

Piazza della Signoria

Jen několik minut chůze od katedrály se nachází jedno z nejkrásnějších náměstí celé Itálie.

Piazza della Signoria působí spíš jako galerie pod širým nebem než klasické náměstí.

Najdete zde kopii Michelangelova Davida, Neptunovu fontánu i slavnou Loggii dei Lanzi s řadou renesančních soch.

Doporučuji zde chvíli posedět a pozorovat okolní ruch. Přestože jde o jedno z nejnavštěvovanějších míst ve městě, stále si zachovává jedinečnou atmosféru.

Ponte Vecchio

Jen pár kroků od náměstí stojí nejslavnější most Florencie.

Ponte Vecchio poznáte okamžitě podle obchodů vystavěných přímo nad řekou Arno.

Dnes zde najdete především zlatnictví a obchody se šperky, ale most býval dříve domovem řezníků a koželuhů.

Nejkrásnější pohled na něj není přímo z mostu, ale z některého ze sousedních mostů přes řeku.

Pokud rádi fotografujete, doporučuji se sem vrátit před západem slunce.

Kde se dobře najíst?

Florencie nabízí stovky restaurací a není snadné doporučit jen několik podniků.

Stejně jako v Boloni bych se vyhnula restauracím přímo na hlavních turistických trasách.

Místo toho zkuste některou z menších trattorií v bočních uličkách.

Mezi typické speciality patří:

• bistecca alla Fiorentina,
• ribollita,
• pappa al pomodoro,
• cantuccini s dezertním vínem Vin Santo.

Pokud jste ve Florencii poprvé, určitě ochutnejte pravý florentský steak. Je to jeden z pokrmů, které jsou s městem neodmyslitelně spojené.

Vyhlídka Piazzale Michelangelo

Jestli existuje místo, které byste ve Florencii neměli vynechat, pak je to Piazzale Michelangelo.

Odtud se otevírá nejznámější panorama města s kupolí katedrály, věží Palazzo Vecchio i mostem Ponte Vecchio.

Na vyhlídku se dostanete pěšky přibližně za dvacet minut nebo městským autobusem.

Přestože bývá oblíbená hlavně při západu slunce, krásné výhledy nabízí po celý den.

Můj tip

Pokud plánujete navštívit galerii Uffizi nebo galerii Accademia, rezervujte si vstupenky několik týdnů před cestou.

V hlavní sezoně bývají bez rezervace čekací doby i několik hodin.

Naopak pokud vás muzea příliš nelákají, věnujte raději více času samotnému městu. Florencie je jedním z mála míst, kde je příjemné jen tak bloudit uličkami bez pevného plánu.

Přehled třetího dne

Po dni stráveném ve Florencii doporučuji zůstat ještě jednu noc. Následující ráno vás totiž čeká jen krátký přejezd do Sieny a nebude potřeba nikam spěchat.

Den 4: Siena – město, do kterého jsem se zamilovala na první pohled

Pokud bych měla z celého tohoto roadtripu vybrat jedno město, které mě nejvíce překvapilo svou atmosférou, byla by to právě Siena.

Na rozdíl od Florencie nepůsobí jako velkoměsto plné turistů. Má mnohem komornější atmosféru a dodnes si zachovala středověký charakter. Úzké uličky se klikatí mezi cihlovými domy, za každým rohem se objeví malé náměstí nebo kostel a člověk má často pocit, jako by se ocitl o několik století zpátky.

Přestože Siena patří mezi nejnavštěvovanější města Toskánska, stále si dokáže uchovat své kouzlo. Stačí sejít z hlavních ulic a během několika minut se ocitnete téměř sami.

Pokud budete mít možnost, doporučuji přijet hned ráno. Nejen kvůli parkování, ale také proto, že Piazza del Campo je v dopoledních hodinách mnohem klidnější než odpoledne.

Kolik času si na Sienu vyhradit?

Na hlavní památky postačí jeden celý den.

Jestli ale cestujete čtrnáctidenní variantou, zvažte dvě noci. Siena je skvělým výchozím bodem pro výlety po Toskánsku a zároveň nabízí večerní atmosféru, kterou jednodenní návštěvníci vůbec nezažijí.

Večer, když většina turistů odjede, se město výrazně zklidní. Restaurace se zaplní místními a historické centrum získá úplně jinou atmosféru.

Kde zaparkovat?

Stejně jako ve Florencii ani tady nedoporučuji zajíždět autem do historického centra.

Nejjednodušším řešením jsou parkovací domy pod městem, odkud se do centra dostanete pomocí systému eskalátorů. Díky tomu nemusíte zdolávat prudké stoupání ani hledat místo v úzkých ulicích.

Za mě jde o jedno z nejlépe vyřešených parkování v historickém městě, jaké jsem v Itálii zažila.

Piazza del Campo – jedno z nejkrásnějších náměstí Evropy

Piazza del Campo je místem, kvůli kterému do Sieny přijíždí většina návštěvníků.

Náměstí má nezaměnitelný vějířovitý tvar a obklopují ho elegantní středověké paláce. Uprostřed stojí Fonte Gaia, zatímco celé scenérii dominuje Palazzo Pubblico s vysokou věží Torre del Mangia.

Přestože fotografie tohoto místa zná téměř každý, skutečnost působí ještě působivěji.

Doporučuji udělat něco, co dělají i místní – koupit si gelato, posadit se přímo na cihlovou dlažbu a jen pozorovat dění kolem sebe.

Nikdo vás nebude vyhánět a právě tady nejlépe pochopíte atmosféru města.

Torre del Mangia – nejkrásnější výhled na Sienu

Pokud vám nevadí několik stovek schodů, určitě vystoupejte na věž Torre del Mangia.

Odměnou vám bude jeden z nejkrásnějších výhledů v celém Toskánsku.

Z výšky uvidíte nejen celé náměstí Piazza del Campo, ale i červené střechy historického centra a okolní toskánskou krajinu.

Jen počítejte s tím, že počet návštěvníků bývá omezený a v hlavní sezoně se může čekat.

Praktické informace

Kolik času počítat: přibližně 45 minut

Vstupné: zpoplatněno

Vyplatí se? Podle mě ano. Pokud hledáte nejlepší panorama Sieny, těžko najdete lepší místo.

Siennská katedrála

Jen několik minut chůze od hlavního náměstí stojí jedna z nejkrásnějších gotických katedrál v celé Itálii.

Už samotná fasáda z bílého a tmavě zeleného mramoru je výjimečná. Skutečný poklad ale čeká uvnitř.

Podlaha katedrály je zdobená desítkami propracovaných mramorových obrazů, které patří k největším uměleckým skvostům svého druhu.

Pokud budete mít čas jen na jednu placenou památku v Sieně, doporučila bych právě katedrálu.

Ztraťte se v uličkách

Jedna z věcí, která mě na Sieně baví nejvíc, je to, že nemusíte mít neustále před očima mapu.

Nechte hlavní památky za sebou a jednoduše se vydejte do některé z postranních ulic.

Narazíte na malé obchůdky, rodinné restaurace, nenápadná náměstí i výhledy, které v průvodcích často nenajdete.

Právě tyto chvíle podle mě tvoří nejhezčí část návštěvy.

Co ochutnat?

Toskánská kuchyně je jednoduchá, ale založená na kvalitních surovinách.

V Sieně doporučuji ochutnat především:

• pici cacio e pepe,
• pappardelle s kančím ragú,
• ribollitu,
• panforte,
• ricciarelli.

Pokud si budete chtít odvézt jedlý suvenýr, právě panforte nebo ricciarelli patří mezi typické místní speciality.

Můj tip

Nespěchejte po hlavních ulicích.

Stačí odbočit o jednu nebo dvě uličky dál a Siena se úplně změní. Najednou zmizí většina turistů a objevíte město, které působí mnohem autentičtěji.

Nejhezčí místo na fotografii

Nejznámější fotografie vznikají z věže Torre del Mangia.

Pokud ale dáváte přednost romantickým uličkám, doporučuji projít okolí Via di Città nebo některou z menších ulic vedoucích od katedrály. Právě tam často vznikají fotografie, které vystihují skutečnou atmosféru Sieny.

Přehled čtvrtého dne

Pokud budete pokračovat podle desetidenní varianty, další den vás čeká jedna z nejfotogeničtějších částí celé cesty. Vyrazíte do San Gimignana, zastavíte se v opevněném Monteriggioni a projedete krajinou, která je pro Toskánsko typická – mezi vinicemi, cypřišovými alejemi a zvlněnými kopci.

Den 5: San Gimignano, Monteriggioni a Chianti – den mezi středověkými věžemi a toskánskými vinicemi

Pátý den patřil tomu, co si většina lidí představí pod pojmem Toskánsko.

Silnice lemované cypřiši, vinice táhnoucí se až k horizontu, kamenné statky, olivové háje a historická městečka posazená na kopcích. Právě tento den jsme ujeli poměrně málo kilometrů, ale zastávek bylo tolik, že utekl neuvěřitelně rychle.

Doporučuji nikam nespěchat. Každých pár kilometrů totiž narazíte na místo, kde budete mít chuť zastavit a vytáhnout fotoaparát.

Přehled dne

• Siena → Monteriggioni: přibližně 20 km (25 minut)
• Monteriggioni → San Gimignano: přibližně 30 km (40 minut)
• San Gimignano → oblast Chianti: podle zvolené trasy 20–40 km
• Celkem: přibližně 90–120 km

Pokud budete chtít navštívit vinařství nebo si dopřát delší oběd, počítejte s celým dnem.

Monteriggioni – malé město ukryté za hradbami

První zastávkou je Monteriggioni.

Na mapě působí nenápadně, ale po příjezdu rychle pochopíte, proč se pravidelně objevuje mezi nejkrásnějšími místy Toskánska.

Celé městečko je totiž dodnes obehnáno téměř dokonale zachovalými středověkými hradbami s čtrnácti věžemi. Uvnitř se nachází jen několik úzkých uliček, malé náměstí, kostel, kavárny a restaurace.

Právě díky své velikosti působí Monteriggioni mnohem klidněji než známější toskánská města.

Na jeho prohlídku vám bude stačit jedna až dvě hodiny.

Projděte se po hradbách

Pokud bude otevřeno, doporučuji vystoupat na část městských hradeb.

Výhled na okolní vinice a zvlněnou krajinu stojí za to a zároveň si mnohem lépe uvědomíte, jak důležitou obrannou pevností Monteriggioni ve středověku bylo.

Nejde o dlouhou procházku, ale rozhodně patří k nejhezčím zážitkům z návštěvy.

Praktické informace

Kolik času počítat: přibližně 1–2 hodiny

Vstupné: vstup na hradby je zpoplatněný

Parkování: několik placených parkovišť se nachází přímo pod hradbami

San Gimignano – město středověkých mrakodrapů

Po necelé hodině jízdy dorazíte do jednoho z nejslavnějších měst celého Toskánska.

San Gimignano je známé především svými kamennými věžemi, díky kterým získalo přezdívku středověký Manhattan.

Ve středověku jich zde stálo více než sedmdesát. Dodnes se jich dochovalo čtrnáct, což vytváří naprosto jedinečné panorama.

Jakmile projdete městskou branou, ocitnete se v labyrintu kamenných uliček, malých náměstí a historických domů.

Není divu, že je celé historické centrum zapsáno na seznamu UNESCO.

Piazza della Cisterna

Srdcem města je Piazza della Cisterna.

Trojúhelníkové náměstí obklopené středověkými věžemi patří mezi nejfotogeničtější místa celého Toskánska.

Doporučuji si sednout do některé z kaváren nebo si koupit zmrzlinu a chvíli jen pozorovat ruch kolem sebe.

Přestože zde bývá poměrně hodně turistů, atmosféra je stále velmi příjemná.

Ochutnejte jednu z nejslavnějších zmrzlin v Itálii

Pokud jste o San Gimignanu někdy četli, pravděpodobně jste narazili na Gelaterii Dondoli.

Získala řadu mezinárodních ocenění a často bývá označována za jednu z nejlepších zmrzlináren na světě.

Ano, fronty bývají dlouhé.

Vyplatí se čekat?

Za mě ano. Především pokud sem jedete poprvé. Nabídka netradičních příchutí je opravdu zajímavá a kvalita zmrzliny patří k tomu nejlepšímu, co jsme během celé cesty po Itálii ochutnali.

Torre Grossa – výhled na celé Toskánsko

Pokud jste si užili výhled ze Sieny, rozhodně nevynechejte ani Torre Grossa.

Je to nejvyšší věž ve městě a po vystoupání vás čeká panorama červených střech, okolních vinic a typické toskánské krajiny.

Schodů je sice dost, ale odměna stojí za námahu.

Praktické informace

Kolik času počítat: přibližně 45 minut

Vstupné: součást kombinované vstupenky do městských muzeí

Vyplatí se? Pokud máte rádi výhledy, rozhodně ano.

Oběd s výhledem

San Gimignano nabízí spoustu restaurací, ale doporučuji sejít z hlavních ulic.

O několik desítek metrů dál často najdete klidnější podniky s příjemnější atmosférou i lepšími cenami.

Z místních specialit doporučuji ochutnat:

• pici s lanýži,
• Bistecca alla Fiorentina,
• domácí ravioli,
• bruschettu s olivovým olejem z místních farem,
• bílé víno Vernaccia di San Gimignano.

Chianti – nejkrásnější silnice celého roadtripu

Odpoledne doporučuji věnovat samotné oblasti Chianti.

Není důležité objet co nejvíce vesnic.

Mnohem větší zážitek představuje samotná jízda.

Silnice se vine mezi vinicemi, olivovými háji a kamennými statky. Každou chvíli narazíte na vyhlídku nebo vinařství, které láká k zastávce.

Právě tady vznikly některé z našich nejoblíbenějších fotografií z celého roadtripu.

Vyhlídky, kde se vyplatí zastavit

Na trase mezi San Gimignanem a oblastí Chianti doporučuji zastavit vždy, když vás zaujme výhled.

Na rozdíl od jiných částí Evropy tady často není potřeba hledat oficiální vyhlídky.

Mnoho krásných panoramat objevíte přímo u silnice.

Jen myslete na to, abyste zastavovali pouze tam, kde je to bezpečné.

Návštěva vinařství

Pokud nejste řidičem, byla by škoda některé z místních vinařství vynechat.

Většina rodinných vinařství nabízí degustace několika vín doplněné o místní sýry, salámy nebo olivový olej.

Atmosféra bývá velmi uvolněná a často si můžete projít i samotné vinice nebo sklepy.

V hlavní sezoně doporučuji rezervaci předem.

Můj tip

Nesnažte se během jednoho dne projet celé Chianti.

Vyberte si jednu trasu a nechte prostor spontánním zastávkám.

Právě ty bývají často tím nejhezčím zážitkem.

Nejhezčí místo na fotografii

Pokud bych měla vybrat jediné místo, byla by to silnice vedoucí mezi San Gimignanem a oblastí Chianti.

Zvlněné kopce, cypřišové aleje, vinice a kamenné statky přesně odpovídají představě, kterou si většina lidí s Toskánskem spojuje.

Brzy ráno nebo před západem slunce navíc bývá světlo naprosto nádherné.

Přehled pátého dne

Pokud pokračujete podle desetidenní varianty roadtripu, další den vás čeká kombinace dvou naprosto odlišných měst. Dopoledne strávíte v elegantní Lucce s jejími renesančními hradbami a odpoledne zamíříte do Pisy, kde si kromě slavné Šikmé věže prohlédnete i další památky na Piazza dei Miracoli.

Den 6: Lucca a Pisa – od klidných renesančních hradeb ke slavné Šikmé věži

Šestý den našeho roadtripu byl ve znamení dvou měst, která jsou od sebe vzdálená jen necelých třicet kilometrů, přesto působí úplně jinak.

Zatímco Pisa patří mezi nejnavštěvovanější města celé Itálie, Lucca si stále uchovává mnohem klidnější atmosféru. Právě proto doporučuji začít den zde a do Pisy se přesunout až odpoledne.

Pokud bych si měla vybrat, kde strávit více času, byla by to bez váhání Lucca. Překvapila mě svou pohodovou atmosférou, množstvím zeleně i tím, že zde člověk nemusí neustále kličkovat mezi davy turistů.

Přehled dne

• Chianti → Lucca: přibližně 130 km (2 hodiny)
• Lucca → Pisa: přibližně 20 km (30 minut)
• Celkem: přibližně 150 km

Vyplatí se vyrazit brzy ráno. Jednak se vyhnete dopravě a zároveň budete mít dostatek času projít obě města bez zbytečného spěchu.

Lucca – město, které si zamilujete během několika minut

Lucca není městem velkých památek.

Její kouzlo spočívá především v atmosféře.

Historické centrum je obklopené mohutnými renesančními hradbami, které dnes slouží jako několik kilometrů dlouhá promenáda. Místní sem chodí běhat, jezdit na kole nebo jen posedět ve stínu stromů.

Jakmile projdete jednou z městských bran, ocitnete se v labyrintu úzkých uliček, malých náměstí a kaváren.

Na rozdíl od Florencie nebo Pisy zde panuje mnohem klidnější tempo.

Projděte se po městských hradbách

Pokud bych měla doporučit jednu jedinou věc, kterou v Lucce udělat, byla by to právě procházka po hradbách.

Celý okruh měří přibližně čtyři kilometry a vede kolem historického centra.

Po cestě budete míjet parky, výhledy na kostelní věže i městské paláce. Díky tomu získáte skvělou představu o rozložení města.

Navíc je to jedno z mála míst v Itálii, kde si můžete historické opevnění projít téměř po celé délce.

Praktické informace

Délka okruhu: přibližně 4 km

Vstupné: zdarma

Kolik času počítat: 1–1,5 hodiny

Piazza dell’Anfiteatro

Nejslavnějším náměstím Luccy je Piazza dell’Anfiteatro.

Na první pohled vás možná překvapí jeho oválný tvar.

Důvod je jednoduchý – náměstí vzniklo na místě starověkého římského amfiteátru. Domy byly postupně postaveny přímo na jeho základech a zachovaly původní půdorys.

Dnes zde najdete kavárny, restaurace i malé obchůdky.

Je to ideální místo na dopolední kávu nebo lehký oběd.

Torre Guinigi – věž se stromy na střeše

Jedním z nejznámějších symbolů Luccy je Torre Guinigi.

Na první pohled nevypadá nijak výjimečně. Teprve při bližším pohledu si všimnete, že na její střeše roste několik vzrostlých dubů.

Podobnou stavbu jen tak někde neuvidíte.

Po vystoupání několika stovek schodů vás čeká krásný výhled na celé historické centrum.

Praktické informace

Kolik času počítat: 30–45 minut

Vstupné: zpoplatněno

Vyplatí se? Rozhodně ano. Patří mezi nejhezčí vyhlídky ve městě.

Kde se dobře najíst?

Lucca je známá výbornou toskánskou kuchyní.

Pokud budete vybírat restauraci, doporučuji opět sejít z hlavních turistických ulic.

Za stejnou cenu často dostanete mnohem autentičtější zážitek.

Ochutnat můžete například:

• domácí tortelli lucchesi,
• pappardelle s masovým ragú,
• pečené maso porchetta,
• místní olivový olej,
• sklenku bílého vína z oblasti Montecarlo di Lucca.

Pisa – mnohem víc než jen šikmá věž

Po obědě se přesunete do Pisy.

Většina turistů přijede pouze na hodinu, vyfotí si slavnou věž a pokračuje dál.

To je ale podle mě škoda.

Celé náměstí Piazza dei Miracoli totiž patří mezi nejkrásnější historické komplexy v celé Itálii.

Piazza dei Miracoli

Jakmile projdete vstupem do areálu, otevře se před vámi rozlehlá travnatá plocha, na které stojí hned několik významných staveb.

Největší pozornost samozřejmě přitahuje Šikmá věž.

Vedle ní ale stojí také nádherná katedrála, baptisterium a monumentální hřbitov Camposanto.

Dohromady tvoří místo, které bylo právem zapsáno na seznam UNESCO.

Šikmá věž v Pise

Jen málokterá stavba je známější.

Věž se začala naklánět už během výstavby kvůli nestabilnímu podloží.

Přesto přežila několik zemětřesení i staletí postupného naklánění a dnes patří mezi nejznámější symboly celé Itálie.

Pokud budete chtít vystoupat až nahoru, doporučuji rezervaci vstupenek několik týdnů před cestou.

Počet návštěvníků je omezený a zejména v létě bývá často vyprodáno.

Praktické informace

Kolik času počítat: přibližně 45 minut

Počet schodů: téměř 300

Rezervace: doporučuji předem

Katedrála Santa Maria Assunta

Hned vedle věže stojí monumentální katedrála.

Přestože většina lidí míří hlavně na věž, interiér katedrály rozhodně stojí za návštěvu.

Najdete zde nádhernou kazatelnu, bohatě zdobený strop i rozsáhlé mramorové dekorace.

Navíc bývá uvnitř mnohem méně lidí než venku.

Baptisterium

Pokud budete mít čas, navštivte také baptisterium.

Je známé především výjimečnou akustikou.

Personál několikrát denně předvádí krátkou ukázku ozvěny, která patří k nejzajímavějším zážitkům celé návštěvy.

Můj tip

Jakmile si prohlédnete Piazza dei Miracoli, projděte se ještě do historického centra.

Stačí deset minut chůze a turistů výrazně ubude.

Najdete zde příjemné kavárny, malé obchody i promenádu podél řeky Arno.

Právě tam na mě Pisa působila mnohem autentičtěji než kolem slavné věže.

Nejhezčí místo na fotografii

Klasickou fotografii se Šikmou věží si odveze téměř každý.

Pokud ale chcete trochu originálnější snímek, doporučuji přijít později odpoledne.

Světlo je mnohem příjemnější a na travnatých plochách bývá méně lidí než během poledne.

Přehled šestého dne

Pokud pokračujete podle desetidenního itineráře, sedmý den vás čeká přesun na sever Itálie. Cestou se zastavíte ve dvou městech, která jsou proslulá gastronomií po celém světě – Parmě a Modeně. Ochutnáte pravý parmezán, tradiční balsamico a poznáte úplně jinou tvář Itálie, než jakou nabízí Toskánsko.

Den 7: Parma a Modena – den, kdy Itálii poznáte všemi smysly

Sedmý den našeho roadtripu znamenal pomalé loučení s Toskánskem a přesun do regionu Emilia-Romagna.

Na první pohled možná nepůsobí tak romanticky jako krajina kolem Sieny nebo Chianti. Přesto právě odsud pochází některé z nejslavnějších italských specialit, které zná celý svět.

Parmazán, pravé balsamico, prosciutto di Parma nebo luxusní sportovní vozy Ferrari, Lamborghini a Maserati. To všechno má svůj domov právě tady.

Pokud máte rádi dobré jídlo, bude to pravděpodobně jeden z vašich nejoblíbenějších dnů celé cesty.

Přehled dne

• Pisa → Parma: přibližně 170 km (2 hodiny)
• Parma → Modena: přibližně 60 km (1 hodina)
• Modena → Verona: přibližně 110 km (1,5 hodiny)

Celkem vás čeká více kilometrů než předchozí dny, proto doporučuji vyrazit co nejdříve ráno.

Parma – město, které voní po parmezánu

Parma bývá často trochu ve stínu známější Boloni.

To je ale podle mě velká škoda.

Historické centrum je krásně upravené, plné kaváren, elegantních ulic a působivých památek. Navíc zde není tolik turistů jako ve Florencii nebo Pise.

Hlavním důvodem návštěvy je samozřejmě gastronomie.

Právě tady vzniká originální Parmigiano Reggiano i slavná parmská šunka.

Piazza Duomo

Ideálním místem, kde začít prohlídku, je Piazza Duomo.

Na jednom náměstí zde stojí hned několik významných staveb – katedrála, baptisterium i biskupský palác.

Celek působí velmi harmonicky a patří mezi nejkrásnější historická náměstí severní Itálie.

Na rozdíl od turisticky vytíženějších měst zde často panuje příjemný klid.

Katedrála v Parmě

Interiér katedrály bývá pro mnoho návštěvníků překvapením.

Největší pozornost přitahují monumentální fresky na kupoli, které vytvořil renesanční mistr Antonio da Correggio.

Pokud vás zajímá umění nebo architektura, určitě si návštěvu nenechte ujít.

Navíc je vstup do katedrály zdarma.

Ochutnávka pravého Parmigiano Reggiano

Když už jste v Parmě, byla by škoda odjet bez ochutnávky místního sýra.

Pokud máte více času, doporučuji navštívit některou z mlékáren v okolí města.

Můžete sledovat celý proces výroby a ochutnat několik různých stupňů zrání.

Je až překvapivé, jak velký rozdíl je mezi sýrem z obchodu a čerstvě nakrájeným Parmigiano Reggiano přímo od výrobce.

Co ochutnat v Parmě?

Parma je doslova rájem pro milovníky dobrého jídla.

Určitě doporučuji vyzkoušet:

• Parmigiano Reggiano různých stupňů zrání,
• Prosciutto di Parma,
• čerstvé těstoviny plněné ricottou,
• tortelli d’erbetta,
• místní vína Lambrusco nebo Malvasia.

Pokud si budete chtít odvézt jedlý suvenýr, právě parmazán nebo parmská šunka patří mezi nejlepší volbu.

Modena – město balsamica a Ferrari

Odpoledne pokračujeme do Modeny.

Na první pohled působí nenápadně.

Ve skutečnosti ale patří mezi gastronomické metropole celé Itálie.

Právě zde vzniká tradiční Aceto Balsamico Tradizionale di Modena, jehož výroba se předává z generace na generaci.

Zároveň je Modena domovem automobilky Ferrari a nedaleko sídlí také Lamborghini.

Piazza Grande

Historickým centrem města je Piazza Grande.

Společně s katedrálou a věží Ghirlandina tvoří památku zapsanou na seznam UNESCO.

Atmosféra je zde velmi příjemná.

Náměstí lemují kavárny, restaurace a podloubí, kde si můžete na chvíli odpočinout.

Katedrála a věž Ghirlandina

Románská katedrála patří mezi nejvýznamnější stavby svého druhu v Evropě.

Vedle ní stojí téměř devadesát metrů vysoká věž Ghirlandina, která je symbolem města.

Pokud budete mít čas, vyplatí se vystoupat nahoru.

Výhled na střechy Modeny je nádherný.

Pravé balsamico

Jedním z hlavních důvodů návštěvy Modeny je ochutnávka tradičního balsamica.

Možná vás překvapí, že originální Aceto Balsamico Tradizionale zraje minimálně dvanáct let.

Nejdražší varianty zrají dokonce dvacet pět let nebo ještě déle.

Stačí několik kapek na sýr nebo jahody a pochopíte, proč je považováno za jeden z nejcennějších italských produktů.

Ferrari a Enzo Ferrari Museum

Pokud vás alespoň trochu zajímají auta, doporučuji navštívit Muzeum Enza Ferrari.

Najdete zde historické vozy, závodní speciály i moderní modely.

Expozice je velmi dobře zpracovaná a zaujme i návštěvníky, kteří automobilům běžně příliš nefandí.

Milovníci motorsportu zde bez problémů stráví několik hodin.

Praktické informace

Kolik času počítat: 1,5–2 hodiny

Vstupné: zpoplatněno

Rezervace: doporučuji hlavně o víkendech.

Můj tip

Pokud budete chtít koupit pravé balsamico, vyhněte se levným lahvičkám v turistických obchodech.

Originální Aceto Balsamico Tradizionale poznáte podle chráněného označení původu a charakteristické malé lahvičky.

Je sice výrazně dražší, ale chuťově se nedá s běžným balsamicem vůbec srovnat.

Nejhezčí místo na fotografii

Parma nabízí krásné fotografie kolem Piazza Duomo.

V Modeně doporučuji Piazza Grande s katedrálou a věží Ghirlandina.

Pokud navštívíte muzeum Ferrari, připravte si dostatek místa v telefonu – vystavené vozy lákají k fotografování téměř na každém kroku.

Přehled sedmého dne

Večer doporučuji přesunout se do Verony nebo jejího okolí. Díky tomu budete mít následující den dostatek času na prohlídku jednoho z nejromantičtějších měst celé Itálie a nebudete muset ráno absolvovat dlouhý přejezd.

Den 8: Verona – město, které si nejlépe užijete bez pevného plánu

O Veroně slyšel snad každý.

Většina lidí si ji spojí především s příběhem Romea a Julie nebo se slavným balkonem, pod kterým se každý den fotografují tisíce turistů.

Ve skutečnosti je ale Verona mnohem zajímavější.

Patří mezi nejkrásnější historická města severní Itálie, přitom nepůsobí tak hekticky jako Benátky nebo Milán. Historické centrum je kompaktní, většinu památek obejdete pěšky a mezi jednotlivými zastávkami narazíte na spoustu příjemných kaváren, náměstí a obchodů.

Právě tady jsme si po několika dnech intenzivního cestování poprvé dopřáli pomalejší tempo.

Někdy totiž není potřeba mít naplánovanou každou minutu. Stačí se jen toulat ulicemi a nechat město, aby vás překvapilo.

Přehled dne

• Ubytování u Verony → historické centrum: podle polohy 10–30 minut
• Celý den pěšky

Verona není velká, proto doporučuji zaparkovat na některém z parkovišť poblíž centra a zbytek dne absolvovat pěšky.

Piazza Bra – největší náměstí Verony

Ideálním místem, kde začít prohlídku, je Piazza Bra.

Jde o největší náměstí ve městě a zároveň místo, kde se potkávají místní i turisté.

Po obvodu náměstí najdete restaurace, kavárny i elegantní historické paláce.

Největší pozornost ale přitahuje monumentální římský amfiteátr.

Právě díky němu působí celé náměstí velmi majestátně.

Pokud si chcete dát ranní cappuccino, těžko budete hledat lepší místo.

Verona Arena – římský amfiteátr starý téměř dva tisíce let

Arena di Verona patří mezi nejzachovalejší římské amfiteátry na světě.

Přestože je téměř dva tisíce let stará, dodnes se zde pořádají operní představení i koncerty světových hvězd.

Když vstoupíte dovnitř, jen těžko uvěříte, že stavba vznikla už v 1. století.

Pokud budete mít možnost, určitě si kupte vstupenku.

Prohlídka zabere přibližně hodinu a patří mezi největší zážitky celé návštěvy Verony.

Praktické informace

Kolik času počítat: přibližně 1 hodina

Vstupné: zpoplatněno

Tip: Pokud budete ve Veroně večer, zkuste zjistit, jestli se zrovna nekoná koncert nebo opera. Atmosféra v aréně je podle mnoha návštěvníků nezapomenutelná.

Dům Julie

Jen několik minut chůze od Piazza Bra stojí pravděpodobně nejnavštěvovanější místo ve Veroně.

Casa di Giulietta, tedy Juliin dům.

Právě zde se nachází slavný balkon, který proslavila Shakespearova tragédie.

Je potřeba počítat s tím, že zejména během léta zde bývá opravdu hodně lidí.

Osobně bych sem zašla spíše ze zvědavosti než kvůli samotnému romantickému zážitku.

Balkon je poměrně malý a nádvoří bývá často zaplněné.

Přesto jde o místo, které většina návštěvníků nechce vynechat.

Piazza delle Erbe

Pokud bych měla vybrat nejhezčí náměstí ve Veroně, bylo by to právě Piazza delle Erbe.

Najdete zde historické domy s barevnými fasádami, kašnu, tržní stánky i množství kaváren.

Náměstí žije od rána až do večera.

Doporučuji si sednout na zahrádku některé z kaváren a chvíli jen pozorovat běžný život ve městě.

Právě tady jsem měla pocit, že Verona není jen turistickou atrakcí, ale skutečně živým italským městem.

Torre dei Lamberti

Jen pár kroků od náměstí stojí Torre dei Lamberti.

Po výjezdu výtahem a několika schodech vás čeká jeden z nejhezčích výhledů na Veronu.

Uvidíte červené střechy historického centra, okolní kopce i řeku Adiži.

Pokud nechcete zdolávat stovky schodů jako v jiných italských městech, potěší vás možnost využít výtah.

Praktické informace

Kolik času počítat: přibližně 45 minut

Vstupné: zpoplatněno

Vyplatí se? Rozhodně ano. Výhled patří k nejhezčím ve městě.

Ponte Pietra

Od historického centra pokračujte směrem k řece Adiži.

Nejstarším mostem ve Veroně je Ponte Pietra.

Most spojuje centrum s protějším břehem a nabízí krásné výhledy na řeku i historické domy.

Brzy ráno nebo večer zde bývá mnohem méně lidí než v okolí Juliina domu.

Právě tehdy vznikají jedny z nejhezčích fotografií z celé Verony.

Castel San Pietro – nejlepší vyhlídka na město

Pokud vám nevadí vystoupat několik schodů, doporučuji pokračovat až na vyhlídku Castel San Pietro.

Odměnou vám bude panorama celé Verony.

Uvidíte řeku, mosty, kostelní věže i římskou arénu v dálce.

Podle mě jde o nejhezčí místo ve městě.

Na západ slunce je téměř ideální.

Co ochutnat ve Veroně?

Benátský region nabízí trochu jinou kuchyni než Toskánsko.

Ve Veroně doporučuji ochutnat například:

• risotto all’Amarone,
• těstoviny bigoli,
• gnocchi,
• místní vína Valpolicella nebo Amarone,
• tiramisu připravené podle tradiční receptury.

Pokud si budete chtít dopřát opravdu výjimečnou večeři, zkuste restauraci mimo hlavní turistické trasy.

Rozdíl v atmosféře bývá obrovský.

Můj tip

Neplánujte ve Veroně každou minutu.

Nejhezčí zážitky jsme si odnesli právě z obyčejného toulání uličkami, kde jsme narazili na malé vinotéky, náměstí bez turistů i obchody, které bychom při přesně naplánované trase snadno minuli.

Nejhezčí místo na fotografii

Nejslavnější fotografii si odvezete od Juliina domu.

Pokud ale chcete snímek, který bude opravdu vystihovat atmosféru Verony, doporučuji vyhlídku z Castel San Pietro nebo most Ponte Pietra při západu slunce.

Právě odtud je město nejkrásnější.

Přehled osmého dne

Po osmi dnech cestování vás čeká poslední velká destinace celého roadtripu – Lago di Garda. Největší italské jezero nabízí horské scenérie, malebná městečka, průzračnou vodu i jednu z nejkrásnějších silnic celé severní Itálie. Právě tady náš desetidenní okruh symbolicky zakončíme.

Den 9: Lago di Garda – nejkrásnější tečka za celým roadtripem

Po několika dnech strávených v historických městech přišla změna, na kterou jsme se těšili. Úzké uličky, kostely a náměstí vystřídaly hory, průzračná voda a promenády lemované palmami.

Lago di Garda je největší italské jezero a podle mě zároveň jedno z nejkrásnějších míst celé severní Itálie. Je fascinující, jak odlišně působí jeho jednotlivé části. Na jihu připomíná Středomoří s olivovníky a vinicemi, zatímco na severu se krajina během několika kilometrů promění v téměř alpskou scenérii. Nad hladinou se zvedají strmé skály, po jezeře plují plachetnice a horské štíty vytvářejí kulisu, která vypadá téměř neskutečně.

Po intenzivních dnech plných poznávání jsme si právě tady dovolili trochu zpomalit. Neměli jsme potřebu stihnout deset památek za den. Místo toho jsme si vychutnávali atmosféru jednotlivých městeček, poseděli na promenádě u kávy a jen sledovali, jak se na hladině odrážejí okolní hory.

Pokud bych měla doporučit jediné místo, kde zakončit roadtrip po Itálii, bylo by to právě Lago di Garda.

Jak si návštěvu naplánovat?

Během jednoho dne není možné poznat celé jezero. Pobřeží měří více než 150 kilometrů a každá část nabízí něco jiného.

Proto doporučuji nesnažit se objet celé Lago di Garda. Mnohem lepší je vybrat si dvě až tři místa a opravdu si je užít.

My jsme zvolili trasu, která podle mě nabízí nejlepší kombinaci historie, krásných výhledů i odpočinku.

• ráno Sirmione,
• dopoledne přesun podél jezera,
• odpoledne Malcesine,
• podle času Limone sul Garda,
• večer západ slunce u jezera.

Taková trasa není uspěchaná a nechává prostor i na neplánované zastávky.

Sirmione – nejznámější městečko u Lago di Garda

Naše první zastávka patřila Sirmione.

Historické centrum leží na úzkém poloostrově vybíhajícím několik kilometrů do jezera. Už samotná cesta sem je krásná, protože téměř ze všech stran vidíte vodní hladinu.

Do starého města se vstupuje přes kamenný most a mohutný hrad Rocca Scaligera.

Jakmile projdete branou, ocitnete se v labyrintu úzkých uliček plných restaurací, gelaterií a malých obchodů.

Ano, turistů tu bývá opravdu hodně.

Přesto má Sirmione své kouzlo.

Stačí sejít z hlavní ulice a během několika minut najdete klidná zákoutí s nádhernými výhledy na jezero.

Pokud můžete, přijeďte co nejdříve ráno. Parkování bude jednodušší a město si užijete v mnohem příjemnější atmosféře.

Hrad Rocca Scaligera

Dominantou Sirmione je středověký hrad obklopený vodním příkopem.

Patří mezi nejzachovalejší pevnosti svého druhu v celé Itálii.

Pokud vystoupáte na hradby, otevře se před vámi nádherný výhled na přístav, červené střechy historického centra i celé jezero.

Právě odsud vznikly jedny z našich nejoblíbenějších fotografií.

Praktické informace

Kolik času počítat: přibližně 1 hodinu

Vstupné: zpoplatněno

Vyplatí se? Určitě ano. Výhled z hradeb patří k nejhezčím na celém jezeře.

Malcesine – město pod horami

Po několika desítkách kilometrů jsme dorazili do Malcesine.

Zatímco Sirmione působí středomořsky, Malcesine už připomíná horské městečko.

Nad historickým centrem se tyčí hrad Castello Scaligero a v pozadí se zvedá masiv Monte Baldo.

Spojení hor a jezera vytváří scenérii, která je úplně jiná než na jižním břehu.

Právě tady jsme měli pocit, že jsme během jediného dne navštívili dvě úplně rozdílné části Itálie.

Lanovkou na Monte Baldo

Pokud budete mít čas jen na jednu atrakci u Lago di Garda, doporučuji právě Monte Baldo.

Moderní lanovka vás během několika minut vyveze z hladiny jezera do výšky přes 1 700 metrů.

Rozdíl je neuvěřitelný.

Zatímco dole bývá přes třicet stupňů, nahoře často oceníte mikinu.

Výhledy jsou ale odměnou za každou minutu cesty.

Za jasného počasí uvidíte téměř celé Lago di Garda, okolní hory i vzdálené vrcholky Alp.

Nahoře vede několik turistických tras.

Nemusíte být zkušený turista.

Stačí se projít po hřebeni, sednout si na lavičku a chvíli jen pozorovat krajinu kolem sebe.

Podle mě jde o jedno z nejhezčích panoramat, které jsme během celé cesty po Itálii viděli.

Praktické informace

Kolik času počítat: 2–4 hodiny

Vstupné: lanovka je zpoplatněná

Tip: Vyjeďte co nejdříve ráno. Odpoledne se mohou tvořit dlouhé fronty.

Limone sul Garda – městečko jako z pohlednice

Pokud vám čas dovolí, pokračujte ještě do Limone sul Garda.

Barevné domy postavené přímo nad jezerem, úzké kamenné uličky, citronovníky a malé přístavy vytvářejí jedno z nejfotogeničtějších míst celé oblasti.

Není náhodou, že právě fotografie z Limone často vídáte na titulních stránkách průvodců po Itálii.

Doporučuji se jen bez cíle procházet uličkami.

Každá zatáčka nabízí nový výhled a člověk má neustále chuť zastavovat a fotografovat.

Večeře u jezera

Poslední večer našeho roadtripu jsme si schválně nechali bez programu.

Seděli jsme na promenádě, objednali si těstoviny, sklenku vína a sledovali, jak se slunce pomalu schovává za hory.

Byl to jeden z těch okamžiků, kdy člověk přestane řešit plán na další den a jen si uvědomí, jak krásná celá cesta byla.

Právě kvůli podobným chvílím mám roadtripy nejraději.

Nejde jen o jednotlivé památky.

Jde o atmosféru, kterou si z cesty odvezete domů.

Den 10: Poslední ráno u Lago di Garda a cesta domů

Poslední den roadtripu bývá vždy trochu zvláštní.

Na jednu stranu se člověk těší domů, na druhou stranu už během balení přemýšlí, kdy se do Itálie zase vrátí.

My jsme nikam nespěchali.

Budík jsme tentokrát nechali vypnutý, v klidu se nasnídali a ještě jednou se prošli podél jezera. Ranní Lago di Garda má úplně jinou atmosféru než odpoledne. Většina turistů ještě spí, promenády jsou téměř prázdné a hladina bývá dokonale klidná.

Právě tehdy vznikly některé z mých nejoblíbenějších fotografií z celé dovolené.

Pokud máte možnost, dopřejte si poslední espresso s výhledem na jezero. Je to maličkost, ale právě tyto drobné okamžiky si člověk často pamatuje mnohem déle než návštěvu známých památek.

Vyplatí se jet ještě na poslední zastávku?

Záleží na tom, kolik času máte na cestu domů.

Pokud se vracíte do České republiky a nespěcháte, můžete cestou navštívit ještě některé z menších městeček na jižním břehu jezera.

Příjemnou zastávkou je například:

• Peschiera del Garda,
• Lazise,
• Bardolino.

Všechna mají krásná historická centra, promenády podél jezera a spoustu restaurací. Na rozdíl od známějšího Sirmione zde navíc bývá o něco klidnější atmosféra.

Jestli ale před sebou máte dlouhou cestu, klidně už nikde nezastavujte.

Po deseti dnech cestování si zasloužíte pohodovou cestu domů bez zbytečného stresu.

Kolik nás celý roadtrip stál?

Jedna z nejčastějších otázek, kterou dostávám, se týká celkových nákladů.

Samozřejmě záleží na období, typu ubytování i tom, jak často chodíte do restaurací. Následující rozpočet proto berte jako orientační.

Ano, není to levná dovolená.

Na druhou stranu během deseti dnů poznáte velkou část Itálie, navštívíte několik měst zapsaných na seznamu UNESCO, projedete Toskánsko, ochutnáte místní speciality a zakončíte cestu u jednoho z nejkrásnějších jezer v Evropě.

Za nás to rozhodně stálo.

Co bych dnes udělala jinak?

Po absolvování celé trasy jsem přemýšlela, jestli bych při další cestě něco změnila.

Upřímně toho není moc.

Určitě bych přidala alespoň jeden den navíc v Toskánsku. Oblast Chianti i okolí San Gimignana si zaslouží pomalejší tempo. Často jsme zastavovali na místech, která jsme vůbec neměli v plánu, a právě ta nakonec patřila k nejhezčím.

Naopak bych příště věnovala o něco méně času Pise.

Šikmou věž jsem samozřejmě chtěla vidět na vlastní oči, ale kdybych si měla vybrat mezi Pisou a dalším odpolednem v Lucce, bez váhání bych zvolila Luccu.

Stejně tak bych si dnes dopřála dvě noci u Lago di Garda.

Po tolika dnech cestování člověk ocení den, kdy nemusí každé ráno balit kufry a přesouvat se dál.

Pět věcí, které nám cestu výrazně usnadnily

Během roadtripu jsme si několikrát řekli, že některé věci nám ušetřily spoustu času i starostí.

Pokud se na podobnou cestu teprve chystáte, doporučila bych vám hlavně těchto pět tipů.

1. Offline mapy

Přestože je mobilní signál ve většině Itálie bez problémů, offline mapy jsme využili několikrát.

Hodily se hlavně v horských oblastech nebo při hledání parkovišť.

2. Ubytování s vlastním parkováním

V historických centrech bývá parkování komplikované.

Při rezervaci jsme proto vždy upřednostňovali hotely nebo apartmány s vlastním parkovacím místem.

Ve výsledku nám to ušetřilo nejen peníze, ale hlavně spoustu času.

3. Včasná rezervace vstupenek

Neplatí to všude, ale u nejnavštěvovanějších památek ano.

Šikmá věž v Pise, galerie ve Florencii nebo některé vyhlídky bývají během sezony rychle vyprodané.

Rezervace několik týdnů před cestou se opravdu vyplatí.

4. Nepřecenit denní program

Na začátku jsme měli tendenci plánovat každou hodinu.

Nakonec jsme zjistili, že nejlepší zážitky přicházely ve chvíli, kdy jsme plán na chvíli odložili.

Někdy stačilo zastavit u vinice, dát si kávu na náměstí nebo sejít do uličky, která vůbec nebyla v průvodci.

5. Nechat prostor spontánním zastávkám

Právě to je podle mě největší výhoda roadtripu.

Nejste vázaní na organizovaný zájezd ani jízdní řády.

Když vás někde zaujme výhled nebo malá vesnice, jednoduše zastavíte.

Právě tyto okamžiky se nám nakonec vybavují nejčastěji.

Nejčastější chyby při roadtripu po Itálii

Za těch deset dní jsme si všimli několika věcí, které mnoho cestovatelů podceňuje.

• Plánují příliš dlouhé denní trasy.
• Přijíždějí do měst až kolem poledne, kdy bývají parkoviště plná.
• Neověří si zóny ZTL a riskují pokuty.
• Rezervují ubytování bez parkování.
• Snaží se během jednoho dne stihnout příliš mnoho míst.

Mnohem lepší je vidět o jednu památku méně a jednotlivá místa si skutečně užít.

Právě v tom podle mě spočívá kouzlo cestování po Itálii.

Nejde o to odškrtat co nejvíce bodů na mapě.

Jde o atmosféru, dobré jídlo, krásné výhledy a zážitky, na které budete ještě dlouho vzpomínat.

Nejčastější otázky

Během let mi po zveřejnění itinerářů chodí stále stejné dotazy. Tady jsou odpovědi na ty, které dostávám nejčastěji.

Je deset dní na tuto trasu dost?

Ano. Pokud chcete vidět nejznámější místa severní a střední Itálie, deset dní je podle mě ideální minimum.

Nebudete mít pocit, že jen přejíždíte z místa na místo, a zároveň stihnete navštívit Florencii, Sienu, Toskánsko, Luccu, Pisu, Parmu, Modenu, Veronu i Lago di Garda.

Pokud ale máte k dispozici dvanáct až čtrnáct dní, určitě je využijte. Nejvíce času bych přidala Toskánsku a Lago di Garda.

Je lepší jet vlastním autem nebo si auto půjčit?

Pokud vyrážíte z České republiky, vychází většinou nejlépe cesta vlastním autem.

Jestli ale přiletíte například do Boloni, Verony nebo Milána, dává větší smysl půjčení auta přímo na letišti.

Díky tomu nemusíte absolvovat dlouhou cestu z domova a celý roadtrip si můžete přizpůsobit podle vlastních představ.

Kdy je nejlepší období?

Za nejlepší měsíce považuji květen, červen a září.

Počasí bývá velmi příjemné, krajina je krásně zelená a ve městech není tolik turistů jako během letních prázdnin.

V červenci a srpnu počítejte nejen s vysokými teplotami, ale také s delšími frontami u nejnavštěvovanějších památek.

Jak náročné je řízení v Itálii?

Měla jsem z něj před první cestou zbytečné obavy.

Ve skutečnosti se mi řídilo mnohem lépe, než jsem čekala.

Dálnice jsou kvalitní a dobře značené. Náročnější bývá jen parkování ve velkých historických městech nebo průjezd úzkými uličkami.

Proto doporučuji auto vždy nechat na záchytném parkovišti a centrum projít pěšky.

Je tento roadtrip vhodný i pro děti?

Ano.

Jen bych jednotlivé dny trochu odlehčila.

Není potřeba navštívit každou památku. Místo toho bych přidala více zastávek na hřištích, delší pauzy na zmrzlinu nebo koupání u Lago di Garda.

Právě kombinace historických měst a odpočinku u jezera podle mě funguje pro rodiny velmi dobře.

Kolik kilometrů celkem ujedeme?

Podle zvolené trasy počítejte přibližně s 1 700 až 2 000 kilometry.

To může znít jako hodně, ale jednotlivé přejezdy jsou rozumně rozdělené a většina z nich vede po kvalitních dálnicích.

Závěrem

Když se dnes podívám zpátky na fotografie z celé cesty, uvědomuji si jednu věc.

Nejsilnější vzpomínky nejsou spojené s těmi nejslavnějšími památkami.

Nejčastěji si vybavím ranní ticho v Sieně, kdy byly uličky téměř prázdné.

Vůni čerstvě upečené focaccie, kterou jsme si koupili cestou na náměstí.

Nekonečné vinice v Chianti, kde jsme zastavovali téměř u každé vyhlídky.

Odpolední kávu v Lucce, při které jsme několik desítek minut jen pozorovali běžný život kolem sebe.

Nebo poslední večer u Lago di Garda, kdy se hladina jezera postupně zbarvila do oranžových odstínů a nám bylo líto, že druhý den už pojedeme domů.

Právě proto mám roadtripy po Itálii tak ráda.

Nejde jen o seznam míst, která navštívíte.

Jde o svobodu zastavit tam, kde se vám právě líbí. O malé rodinné restaurace, které objevíte úplnou náhodou. O rozhovory s místními, o ranní espresso vypité ve stoje u baru nebo o chvíle, kdy sjedete z hlavní silnice a najednou před sebou máte výhled, který v žádném průvodci nenajdete.

Pokud se na tuto cestu teprve chystáte, přeji vám jediné.

Nespěchejte.

Nechte si čas na neplánované zastávky, ochutnávejte místní speciality, občas odložte telefon i mapu a dovolte Itálii, aby vás překvapila.

Právě tehdy totiž vznikají ty nejkrásnější cestovatelské vzpomínky.

A mám pocit, že my se sem jednou stejně vrátíme. Protože deset dní na poznání Itálie je skvělý začátek. Rozhodně ale nestačí na to, aby člověk objevil všechna její kouzla.